|
|
Prostorová distribuce střevličky východní v rybníce
KADLEC, Bohdan
Střevlička východní je jedním z nepůvodních druhů ryb na našem území. Jedná se o malou rybu z čeledi kaprovitých, která původně pochází z Asie. Na mnoha místech jak v České republice, tak v zahraničí, způsobuje její přítomnost škody. Cílem mojí bakalářské práce bylo zjistit více o chování této plevelné ryby. Zajímalo nás, v jakých vzdálenostech od břehu se zdržuje. Zda je její aktivita vyšší přes den než v noci. Zda se nachází více u hladiny nebo u dna. Na Kvítkovickém rybníce bylo provedeno celkem 5 měření, kdy každé trvalo 24 hodin. Měření se realizovala od června do října v roce 2021. Rybník byl rozdělen na 5 různých lokalit A, B, C, D, E. Pro získání vzorků byly použity síťové vrše. Ty byly umístěny v různých vzdálenostech od břehu. Na některých místech, kde to hloubka vody dovolovala, byly použity 2 vrše. Jedna byla umístěna na dno a druhá na hladinu. Odchyt vzorků probíhal také pomocí vrhací sítě. Na každé z lokalit A, B, C, D, bylo v oblasti litorálu 5krát hozeno vrhací sítí. Lokalita E se nacházela uprostřed rybníka, takže zde se odchyt vrhací sítí nerealizoval. Rovněž byla při každém vzorkování sledována kvalita vody na 6 různých místech. Celkem se nám podařilo ulovit 50 kusů ryb pomocí vrhací sítě a 267 kusů ryb pomocí vrší. Jednalo se o zástupce čtyř druhů: střevlička východní (Pseudorasrbora parva), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), sumeček americký (Ameiurus nebulosus) a plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio). Z našich výsledků je patrné, že aktivita plevelných druhů ryb je vyšší přes den než v noci. Během dne se nám podařilo chytnout 75 % vzorků, zatímco během noci jen 25 %. Střevlička východní se zdržovala spíše u dna, na rozdíl od slunečnice, která se vyskytovala převážně u hladiny. Statisticky průkazně klesala početnost i hmotnost nalovených střevliček s rostoucí vzdáleností od břehu. Tento trend však nebyl statisticky potvrzen pro slunečnici pestrou. Střevličky preferovaly lokalitu A a C. Slunečnice dávaly přednost lokalitě D a E. Lokalita B byla oběma druhy stejně preferovaná. Nejvhodnějšími měsíci pro získávání vzorků je červenec, srpen a září. Vypočtená biomasa ryb v červenci byla 2,07 kg.ha-1, v srpnu 8,079 kg.ha-1 a v měsíci září 2,964 kg.ha-1.
|
|
|
Vliv přítomnosti či absence střevličky východní (Pseudorasbora parva) na produkci ryb a kvalitu vody v rybnících firmy Blatenská ryba
KOUKOLÍK, Pavel
Střevlička východní Pseudorasbora parva (Temminck & Schlegel, 1846) je drobná kaprovitá ryba původem z východní Asie. Na mnoha tuzemských a zahraničních rybničních soustavách její přítomnost způsobuje řadu ekonomických škod. Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv střevličky východní na produkci ryb a kvalitu vody v rybnících firmy Blatenská ryba. Experiment byl realizován na šesti předem vybraných rybnících. Tři rybníky měly funkci kontroly, kam byla nasazena zadržená násada kapra a byla přijata nezbytná opatření za účelem vyloučit přítomnost jakýchkoli jiných druhů. Další tři rybníky byly osazeny zadrženou násadou kapra, avšak k nim bylo dosazeno známé množství střevliček východních. V období od března do září probíhalo pravidelné odbírání vzorků vody, zooplanktonu, zoobentosu, měření fyzikálně-chemických parametrů vody, vzorkování střevliček a u odlovených kaprů provedení morfometricko-gravimetrických analýz. Od konce září do 1. poloviny října proběhly výlovy všech rybníků, při kterých byla zjištěna výsledná biomasa vylovených ryb, spolu s tělesnou kondicí a zdravotním stavem kaprů. Při porovnání zjištěných hodnot mezi oběma skupinami rybníků, byl zjištěn negativní vliv střevličky na kvalitu vody a rybniční produkci. Vliv střevličky na kvalitu vody se ukázal jako nepřímý, a to v důsledku eliminace hrubého zooplanktonu. Nedostupnost zooplanktonu způsobila potravní přeorientování kaprů na zoobentos, při jehož vyhledávání silně rozrývali dno. Uvolňovaný fosfor a nepřítomnost zooplanktonu vedla k zhoršení kvality vody. Rovněž přítomnost střevličky vykazovala nepříznivý vliv na rybniční produkci a zdravotní stav kapřích obsádek. Produkce v rybnících se střevličkou byla v průměru o 70 % nižší ve srovnání s kontrolou. Navíc u 29 % kaprů, kteří byly v rybnících se střevličkou, bylo zjištěno poškození povrchu těla v důsledku tzv. fakultativního parasitismu. Výsledky ukazují, že je nezbytné přijímat účinná opatření pro potlačení výskytu střevličky východní v produkčních chovech pro zajištění lepších hospodářských výsledků a stability rybničního prostředí.
|
|
|
Sezónní dynamika výskytu střevličky východní (Pseudorasbora parva) ve vybraných rybnících
HOŠEK, Vojtěch
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit množství plevelných ryb s důrazem na střevličku východní v lokalitě Postřekovských rybníků (přírodní rezervace). Střevlička východní (Pseudorasbora parva) je drobný kaprovitý rybí druh, který se v 80. letech 20. st. dostal na naše území z Maďarska. Střevlička, obdobně jako jiné plevelné druhy ryb, negativně ovlivňuje rybářskou produkci a kvalitu vody. Vyhodnocování množství střevličky probíhalo za pomocí odlovů vrhací sítí o ploše 1,3 m-2 , velikost ok 4 mm (10 hodů na každém rybníce), ke kterým docházelo na šesti vybraných rybnících: Voják, Obecní, Travní, Honzátouc, Bezejmenný a Mochura. Sledování probíhalo od dubna do října v roce 20 19. Ulovené ryby byly následně fixovány do lihu a v laboratoři spočítány, změřeny a zváženy. Ze zjištěných hodnot byla dále vypočítána abundance, biomasa, FSI a Fultonův index. Rovněž byla určena průměrná kusová délka a hmotnost a došlo k rozdělení ryb do velikostních kohort. Data se pro každý rybník zpracovala zvlášť. Následovně byly rybníky porovnány mezi sebou a došlo ke zjištění průměrných hodnot, které byly porovnány s hodnotami autorů, kteří se rovněž zabývali výskytem střevliček. Námi zjištěná data vykazovala obdobný trend, jako data jiných autorů. Biomasa zaznamenala stejný trend nižších hodnot v červnu a červenci a následný nárůst v srpnu. Trend abundance byl rovněž velmi podobný s tím, že autoři uvádí pík vříjnu, zatímco námi zjištěný pík byl včervenci. Trendy proměnlivosti hodnot FSI byly stejné. Největší nárůst biomasy střevličky v průběhu roku byl zaznamenán na rybníku Bezejmenný, kde se z dubna na květen biomasa zvýšila více než třináctkrát (z 5,6 kg.ha-1 na 75,99 kg.ha-1). U všech rybníků byl zjištěn výskyt střevličky východní s tendencí masivního nárůstu v průběhu roku. Z námi zjištěných dat je zřejmé, že i z relativně menšího množství generačních ryb na začátku roku se může populace v průběhu roku několikanásobně navýšit. Na lokalitě byl rovněž potvrzen výskyt dalších dvou nepůvodních a invazivních druhů ryb (sumeček americký a karas stříbřitý).
|
|
|
Vnímavost kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb k CyHV-3
POSPÍCHAL, Aleš
"Kapří herpesvirus 3" - Cyprinid herpesvirus 3 (CyHV-3) známý také jako koi herpesvirus (KHV) je původcem vysoce nakažlivé choroby (koi herpesviróza) a může způsobit v populacích ryb značné ztráty. Tato choroba je v přirozených podmínkách hostitelsky omezena na barevné variety kapra - koi a kapry obecné. Nedávná šetření však ukázala, že i jiné kaprovité a nekaprovité druhy mohou být vůči tomuto viru asymptomaticky vnímavé a mohly by hrát roli potenciálních nosičů nebo mohou přispět k "biologickému zakonzervování" viru vedoucímu k jeho přetrvávání v prostředí. Proto se jeví jako důležité ověřit nejen citlivost jiných kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb, ale také jejich schopnost přenášet infekci CyHV-3 na vnímavé druhy. Z výše zmíněných důvodů jsme tedy testovali vnímavost mřenky mramorované (Barbatula barbatula) a sterbela - hybrida mezi jeseterem malým (Acipenser ruthenus) a vyzou velkou (Huso huso) vůči koi herpesviru. Experimentální infekce byla provedena metodou kohabitace - sdílení stejného vodního prostředí spolu s naivními koi kapry a koi kapry intraperitoneálně infikovanými KHV - primární část pokusu). Po této části experimentu následovala sekundární část pokusu, kdy část přeživších mřenek mramorovaných a sterbelů byla kohabitována se zdravými naivními koi (testování schopnosti přenášet KHV). Všechny vzorky ryb jak z primární části, tak ze sekundární části byly testovány na přítomnost KHV DNA pomocí nested PCR. Výsledky PCR z primární infekce ukázaly přítomnost KHV DNA v 95% vzorků odebraných z kohabitovaných koi, dale pak v 77.8% (7/9) vzorků mřenky mramorované a ve 22.2% (2/9) v případě sterbela. Ve vzorcích pocházejících ze sekundárního testu nested PCR neprokázala KHV DNA ani v jednom případě naivních koi kohabitovaných s mřenkami a sterbely z primární infekce. Náš další výzkum byl zaměřen na hodnocení vnímavosti střevličky východní (Pseudorasbora parva). I zde byla k experimentální infekci použita metoda kohabitace. V prvním experimentu, kde jsme kohabitovali střevličku s infikovanými koi za standardních podmínek, nested PCR neodhalila přítomnost KHV DNA ve tkáních tohoto testovaného druhu. V dalším experimentu jsme změnili experimentální podmínky a aplikovali jsme dva stresové faktory (plašení sítí a odstranění kožního hlenu), abychom napodobili stresové situace, které se mohou vyskytovat ve volné přírodě. Všechny experimenty se skládaly z primárních a sekundárních částí, stejně jako ve všech předchozích případech testování. Všechny ryby (mrtvé, přeživší a usmrcené) byly testovány na přítomnost KHV DNA pomocí konvenční nested PCR (experiment bez stresu) a real-time PCR (stresový experiment). Po primární části pokusu bez stresu nested PCR neodhalila přítomnost KHV DNA v žádném vzorku z kohabitovaných střevliček, ale všechny vzorky z uhynulých koi nested PCR pozitivní byly. Výsledky nested PCR rybích tkání ze sekundární části pokusu neprokázaly přenos viru na naivní ryby. Po vystavení střevličky východní stresu (odstranění kožního hlenu) kvantitativní PCR odhalila čtyři z pěti vzorků (80%) pozitivní na přítomnost KHV DNA. Dále bylo zjištěno, že dva z pěti vzorků (40%) plašených střevliček východních jsou pozitivní na přítomnost virové DNA. Kvantitativní PCR po sekundární expozici však neodhalila žádnou virovou DNA ve vzorcích střevliček dříve vystavených stresu. Stresové experimenty naznačují, že odstranění kožního hlenu by mohlo potenciálně vést k vyšší náchylnosti střevličky východní k infekci koi herpesvirem, nicméně přenos viru na koi kapra nebyl pozorován. Přestože PCR pozitivní nálezy KHV DNA v tkáních ryb byly relativně nízké, předložené výsledky kohabitačních testů kaprovitých a nekaprovitých druhů ryb naznačují, že i jiné druhy ryb vykazují mírnou asymptomatickou vnímavost vůči CyHV-3. Na druhou stranu, na základě našich výsledků se nám nepodařilo u hybridů jesetera malého a vyzy velké, mřenky mramorované ani střevličky východní prokázat vironosičství.
|
|
|
Využití střevličky východní (Pseudorasbora parva) při produkci násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca)
Kadlec, Lukáš
Předmětem této diplomové práce bylo shrnutí údajů o možnostech využití střevličky východní jako potravního rybího druhu, a to jak z již publikovaných odborných prací, tak i z údajů zjištěných v provozních podmínkách. Hlavní část je tvořena výsledky a závěry z provedených pokusů v řízených podmínkách modelového recirkulačního systému. Experimenty byly zaměřeny na potravní preference dané velikostní kategorie střevličky východní (Pseudorasbora parva) candátem obecným (Sander lucioperca), dále na stimulaci příjmu candáta obecného rozdílným množstvím dostupné střevličky východní, a na vnitrodruhovou potravní konkurenci různě vysokou obsádkou candáta obecného. Byla potvrzena potravní preference velikostní kategorie střevličky východní do 7 cm (v průměru 29,8 % celkové délky těla candáta) oproti střevličce nad 8,5 cm (v průměru 42 % celkové délky těla candáta). Prokázána byla i vyšší intenzita příjmu potravních ryb candátem obecným při jejich kontinuálním dosazování a vnitrodruhová potravní stimulace v příjmu candáta obecného nebyla prokázána ani vyvrácena. Zjištěné údaje nám umožňují lépe pochopit potravní aktivitu v příjmu candáta obecného a následně zjištěné údaje využít v provozních podmínkách za účelem dávkování stře-vličky východní jako potravní ryby.
|
|
|
Diverzita ichtyofauny vybraných vodních nádrží na Sokolovsku se zaměřením na výskyt invazních druhů ryb.
MAREK, Tomáš
Tato práce se zabývala výskytem nepůvodních invazních druhů ryb a to především karase stříbřitého (Carassius auratus gibelio) a střevličky výhodní (Pseudorasbora parva) na území Sokolovska a jejich případný vliv na původní rybí společenstvo ve sledovaných lokalitách. Cílem práce bylo zhodnotit současný stav rybích populací v nevypustitelných nádržích Sokolovska, porovnat stávající způsoby hospodaření a navrhnout opatření k zamezení nebo zpomalení šíření invazních druhů ryb.
|
|
|
Výskyt a základní aspekty biologie Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1842) na modelové rybniční soustavě na Třeboňsku
ČECH, Miroslav
Střevlička východní (Pseudorasbora parva) je v našich vodách nepůvodním druhem, považovaným místy za invazní. Proto je její eliminace, nebo alespoň výrazné snížení jejího počtu žádoucí, a to pokud možno ekologickým způsobem. Data pro bakalářskou práci byla získána na modelové rybniční soustavě na Třeboňsku. Jednalo se o komplex třinácti rybníků s rozlohou 203,1 ha. Rybníky patřily k vysoce úživným s průměrnou hloubkou do jednoho metru. Cílem práce bylo určit složení potravy střevličky východní a z toho usoudit míru potravní konkurence kapra obecného. Součástí práce bylo zmapování migrace střevličky východní na sledované soustavě rybníků a její lokalizaci v rybničních nádržích a zjištění početnosti populace. K odchytu střevličky v litorálu rybníků byla použita plůdková síť, na přítocích čeřen a na hlubších místech vrš. Střevlička východní se v průběhu roku nacházela ve všech částech rybniční soustavy, v rybnících i v přítocích. Největší výskyt střevličky byl zaznamenám v litorálu, nejnižší pak na volné vodě. K migraci docházelo nejčastěji při výlovu rybníků a přepouštění vody. Odběry planktonu byly prováděny planktonní síťkou v různých ročních obdobích. S výjimkou zimy, kdy plankton nebyl zjištěn, bylo složení přirozené potravy po celý rok stejné, měnilo se pouze kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů planktonu. Na rybnících Pražský, Rod, Láska a Víra byly provedeny odchyty střevličky východní, ryby byly pitvány pro zjištění obsahu střev. Současně byla provedena pitva 4 kaprů věkové skupiny K2. Analýzou obsahu trávicí soustavy byla zjištěna shoda v konzumaci přirozené potravy obou druhů ryb.
|
|
| |
host ::
RSS.